Univerzita třetího věku v Rokycanech

Cílem předmětu je vyprávět dobrodružné, poučné a zajímavé příběhy lidské snahy proniknout za hranice známého světa v různých obdobích dějin. Poznáte slavné osobnosti a jejich strhující příběhy, neznámá místa, podstatné technické objevy nejen v mořeplavbě a jistě i neznámé kultury jiných kontinentů.

Znáte Cookovy ostrovy, Drakeův průliv, Barentsovo či Amundsenovo moře? Z knižních či nástěnných map zajisté. Slavní muži, kteří dali názvy těmto místům, jistě pociťovali společnou touhu vyplouvat do neznámých vod, přestože žili v různých dobách. Dějiny dokládají, že takoví lidé existovali odedávna, pakliže měli možnost žít na říčních, mořských a oceánských pobřežích. Byli to nejčastěji odvážní, stateční, ale mnohdy také chtiví muži, v kurzu ale půjde řeč samozřejmě i o ženách.

Touha nebo nutnost odrazit od břehu na vorech existovala už v pravěku. Přesvědčivé důkazy o tom představí nástěnné malby na mnohých oceánských ostrovech. Starověcí Egypťané, Féničané, Řekové a Římané objevovali nová území z různých důvodů – poháněla je jak chuť po poznání, tak bohužel i dobyvačné cíle. Středověk se svými předsudky sice svobodné objevování na tisíc let zbrzdil, a to v mnoha oblastech, na jeho samém konci však přišlo několik hrdinných osobností, které se dále už omezovat nenechaly. Portugalci, Španělé a Italové stáli u strhující kapitoly světových dějin, které říkáme Velké zámořské objevy. Tyto dobrodružné cesty přes Atlantický a pak i přes Tichý oceán přinesly zásadní změny v organizaci evropské společnosti, spolu s nimi však také jednu z nejtragičtějších etap amerických dějin. V tomto kurzu si proto představíme také historii, kulturu, umění a životní styl indiánského obyvatelstva v Jižní i Severní Americe. Ani v 17. a 18. století lidstvo ještě neobjevilo všechna území na světě.  Nově se zapojili Angličané, Nizozemci i Rusové – mnohé osobnosti z těchto národů obětovaly objevným plavbám svůj život, a tak jejich jména často nacházíme na dnešních mapách v názvech ostrovů, měst, zálivů, mořských proudů a mnohých dalších míst. Ve 20. století už lidé poznali téměř všechna místa na zemi, na některých z nich však dosud „nestanula lidská noha“. Právě to byla výzva pro mnohé hrdiny či dobrodruhy z nedávné doby, ať už z Norska, Anglie, Itálie, ale také Československa.